Ve chvíli , kdy se mi dnes vedle svých přátel nad hlavou rozzářilo milion světýlek mám pocit, že i mě se v hlavě trochu rozsvítilo. Bylo mi smutno, nestál vedle mě a nedržel mě ze zadu okolo pasu . Uvědomila jsem si jak mě chvíle bez něho nebaví a mám potřebu s ním být pořád a všechno dělat společně. V ten moment jsem neznala krásnějšího pohledu, než před objektiv , ale když jsem viděla jak se mi nad hlavou rozsvicí ohňostroj do tvaru srdce, chtěla jsem tě tam,políbit tě. Když nám to nevyšlo dnes, výjde to příští rok, slibuju. Jo! Opravdu slibuju , protože s náma to vidím daleko a ještě dál. Můj život je tak barevný jako byla dnes obloha, protože mému životu si dal barvy ty.