Sedím , kouřím cigaretu za cigaretou. Paprsky slunce mi pálí do zad. Přemýšlím, co udělat,proto aby můj úsměv zářil jako září slunce dnes.
Nádech, výdech, nepřichází žádný řešení. Udělala jsem za vším tlustou černou čáru. My oba, ale lidé nám to nepřejí. Proč?!
Proč se lidé nestarají o své štěstí. Proč člověk jen nad vším nemávne rukou. Žijeme, abychom zářili a milovali.
Miluju tolik, že mám pocit, že se rozpadnu na tisíce kousků.
Miluju natolik, že kdybych mohla snesu mu modré z nebe.
Láska mě dokázala rozbrečet,potěšit, rozveselit.
Láska mi ukázala, že opravdu bolí. Ukázala mi, co je to mít teplo na srdci. Ukázala mi , co je to nespat několik nocí. Ukázala mi slzy štěstí a ukázala mi,
že když miluješ z celého srdce, nikdy nepřestaneš.
Miluju ať lidé říkají co chtějí, ať mě odsuzují. Je mi 22let a já vím, že on je celý můj život, protože nikdy jsem z žádného doteku necítila tolik lásky a touhy.
Miluju a nepřestanu .
Ať zářím nebo trpím!