Nevím , jestli je to tím počasím, ale ty moje nálady a deprese mě už nebaví.

 Jedno slovo , 5 písmen, které ukrývá mnoho citů, radosti, štěstí, ale i bolesti. Je to slovo, ve kterém je kousek každého z nás. Je to LÁSKA. Prázdná hlava,  úsměv na rtech. To , je to , když se jednoho dne probudíte a uvědomíte si ,že máte všechno, co jste kdy chtěli. Láska příjde za každým z vás.  Našla si i mě  a to mám spouustu

 Děkuji Ti, živote.

Děkuji ti ,za všechno , co se stalo. nebýt toho všeho , nemám to štěstí , co mám právě teď. Každý z nás občas musí padnout k zemi , aby mohl začít nový příběh, to už vím.Děkuji ti , živote , že jsem si prošla tím vším, protože nebýt toho , neuvědomím si své chyby , co

Občas mám takový pocit, že si říkám , co tu vlastně dělám ? Chce se mi brečet , chci odejít co nejdál, co nejdál od všech těch falešných xichtů, od všech názorů ostatních lidí , od všech těch zlých pohledů , jestli jsem správně oblečená a jestli se chovám a říkám to, co zrovna ostatní chtějí slyšet a mám toho dost! V takových chvílích se musím obratit

 Po dlouhém přemýšlení a žvástech , jak tě nesnaším jsem dospěla k tomu, že bez tebe nemůžu žít . Nechtěla jsem si to připustit a nalhávala jsem si , že jsem šťastná s někým jiným . Skoro po roce jsem si to všechno uvědomila a to díky jednomu dnu , kdy se mi otevřeli oči a uvědomila jsem si , že tu nenávist k tobě , co jsem si namlouvala, neexistuje

 Kolik z vás teď sedí za monitorem se sluchátky v uších a s úsměvem na tváři ? Kolik z vás je teď šťastých? A kolik z vás už pochopilo , že se člověk má radovat z maličkostí ? Zajímalo by mě , kolik z vás vidí svou budoucnost před očima , protože čeho se nejvíc bojím je práve má budoucnost . Bojím se toho, co příjde . Nikdy jsem nic neplánovala

 Ve chvíli , kdy se mi dnes vedle svých přátel nad hlavou rozzářilo milion světýlek mám pocit, že i mě se v hlavě trochu rozsvítilo. Bylo mi smutno, nestál vedle mě a nedržel mě ze zadu okolo pasu . Uvědomila jsem si jak mě chvíle bez něho nebaví a mám potřebu s ním být pořád a všechno dělat společně.  V ten moment jsem neznala krásnějšího

Až budeš přemýšlet jak dál , sedni si před zrcadlo a začni vzpomínat na vaše společné momenty , které jste prožili , ať už dobré nebo zlé , prostě na všechny , které se ti vybaví a potom se na sebe podívej do zrcadla .Po

 Kam se ztratila Vánoční atmosféra ? Klid a pohoda domova ? Kde to je , dívám se okolo sebe , ale nikde nic. Všichni na ulicích pospíchají , kam?  Nervuji se, proč ? nakupují hromadu dárku , proč ? Vánoce pro mě nejsou jen dárky , ale pohoda a užívání si rodiny , která je v ten večer pohromadě. Proč máte pořád na spěch?Proč se nedíváte okolo

Tichá ulice , kterou doprovází bílé vločky co padají z nebe. Je to tu! Konečně zima jak má  být! Kdysi dávno , před mým barákem děti, ale i lidé v mém věku  bobovali a koulovali se, ale teď když se podívám z okna nikdo nikde? Děti, kde jste ? Proč si nehrajete, neblbnete ve sněhu, neděláte andílky ? Nekričíte mi pod oknem tak , aby mě to vždy