Mysleli jste si, že zažíváte lásku , ale teď máte pocit , že vlastně nejspíš nevíte , co slovo láska znamená a jestli vůbec existuje ? Po chvilce přemýšlení v mé vyhřáte posteli , ve které už polehávám celý den si začínám myslet , že možná ani Láska s velkým L neexistuje. To , co lidé proživají a zdá se to krásné , je možná jen napodobenina pravé

 Dívám se na oblohu , Ticho... Ve kterém slyším svůj nádech a výdech. Ležím a čas kolem mě utíká.  Slyším ťikot hodin , čas utíká bez tvé přítomnosti pomalu . Kde jsi ? Peřiná mi nedokáže dát to teplo , co mi dáváš ty. Křičím do ticha a po tváři mi stékají slzy. Vítr si pohrává s mými vlasy a já cítím tvé doteky, konečky prstů , co si pohrávají

Jeden z těch večerů kdy zas sedím za oknem v teplých ponožkách . Tichou ulici doprovází žluté světla lamp a listí žene vítr vpřed. Propiska se mi po papíře prochází a zapisuje každou mou myšlenku a představu. Pár řádků a zas cítím, že je mi lépe. Odemykám zámky nových představ.
Poslední dny má moje nálada barvu podzimu. Je to úsměv co nosím na své tváři

broukám si melodii a neznámé slova , které přišly kdoví odkud. Před očima vidím tvou tvář, zvedla ztěžklá víčka a prsty se rozeběhly po klávesnici .V hlave mam prazdno a pri tom znam miliony slov. Vidim svetlo a vim, ze od neho jde tvuj obraz ke me a svuj pohled ti oplacim. Pisu a vis, ze pisu tobe. Každou hodinu , minutu ,

 V noci procházíte se ulicemi . Slyšíte jak spaluje se vám tabák . Slyšíte jak je město tichý. Housle , co hráli v ulici , zapomněli tony , zapomněli píseň hrát.  Zrychluje se vám nádech, výdech , zrychlují se vám kroky , snažíte se před vším utéct s flaškou v ruce , procházíte se dál , flaška je teď jediná , kdo se na nic neptá . Všechny

Všude kolem tisíce tváří a stovka beze jména. Tolik lidí kolem ,ale mé oči vidí jen tebe! Vídím tebe. Mám pro tebe slabost , už zůstane mi navždy , není to žádný cit , je to jen pocit : " Panebože on je tady" , křičí moje srdce , když jsem v tvojí blízkosti .Přicházíš blíž asi slyšíš, že chci tě blízko . Přicházíš blíž asi víš , že chci tě.

Držím tě v náručí a prohlížím si tvá droubounká ústa, tvoje čelíčko a ty malinké vrásky na něm , mračíš se , má malinká princezno. Přivoním si k tvým tvářičkám a šeptám ti do ouška, že budeš ta nejšťastnější princezna na světě. Culíš se a z pusinky vydáváš zvuk ,který nejspíš znamená "ano". Tisknu si tvé droubounké tělíčko na mou hruď a polouchám

Ráno - otvírám oči , stelu prázdnou postel , pouštím hudbu , to aby nebylo ticho! Škoda jen,že neslyším po ránu tvůj tichý rozespalý hlas, co by mi šeptal "dobré ráno" .Procházím se po bytě s úsměvem od ucha k uchu. Víš , jaký myslím? Ten připotomělý , zamilovaný úsměv. Všechny ty šedé chvíle v mém životě jsi vybarvil , jak pastelky! Tolik

Chtěla bych tě poslat do koupelny . Ať se připravíš na večer a jdeme spát. Potichu bych ti zhasla světlo , přicupitala po špičkách. Pod tekoucí vodu. Viděli bychom jen naše obrysy těl v zrcadle. A teprvě až by jsi mě usušil , oblékl do županu, vzal do náruče a hleděli si bezeslov do očí při odnášení do peřin. A teprve až by jsi zhasnul naší lampičku

 Tenhle text je věnován pro někoho velmi důležitého. Všichni , celé dějiny lidstva ho znají , je to náš starý dobrý přítel. Spousta z vás by řeklo , že není dobrý a že ho přímo nenávidíte.

Mám v sobě místo tak si nastup! Procházíš mým srdcem , cítím jak zrychluje se tep. Už vím,proč tolik buší na mé hrudi.  Stojíš tam , na svém místě , zabíráš skoro všechno místo . Stojíš tam a naplňuješ ho láskou , zahříváš ho, aby nevychladlo , hladíš ho , aby nebylo samo , dáváš mu náplast a hojíš všechny ty rány a díry.Jsi tam a hledáš druhou půlku , nenacházíš  ji . Podívej se k sobě , protože jedině tam najdeš mou druhou půlku srdce. Musím vědět, že se mám kam vracet!

Určitě si každý z vás někdy položil otázku "proč milovat?" mám odpověď. Proč? Protože milovat a být milován je neuvěřitelné štěstí.Mit se komu schoulit do náručí. Radovat se když se na  nás směje život a to ve dvou. To je pak dvojnásobná radost. Procházet životem ruku v ruce a cítit pocit bezpečí, to se pak lépe žije. Líbat se se svým

 Každý člověk , který se narodí vůbec netuší co ho tady čeká. Nikdo z vás nemá ponětí jak život může být těžký  a že není jen o hezkých věcech, co prožíváme. Každé štěstí , které od života dostaneme je pak tvrdě vyplaceno , když se mi něco stane , říkám si " Co jsem komu zase udělala? Proč zase já ?" Ale život fér je , na každého

Sním s ním .

Cítila jsem teplo tvé dlaně.  Schováváš mé probuzení do dlaní , protože tam jsem v bezpečí . Mačkáš mě do svého růžku a svoje vlásky mám pohozené na tvém rameni . Viděla jsem jak si mě vzal okolo pasu a šeptal "pojď, jdeme lítat " Lítali jsme v oblacích . Lítáme i